Raduj se ze života

Pampelišek chmýří jen tak si poletuje,
vítr si s ním jemně pohrává.
Ať přizná se ten, kdo nelituje,
že v životě vše někdy prohrává.

Život nám proklouzl tak rychle mezi prsty,
někdy jsme chtěli na chvíli jej zastavit.
Už, už se zdálo, že štěstí máme v hrsti
a toužili tvář slunci jen na chvíli nastavit.

Zavřít oči a nechat se vzpomínkami ukolébat,
jak tady bylo a co všechno ještě krásné mohlo být.
Netrap se ani, když černé myšlenky začnou doléhat,
nesmíš se dát srazit na kolena a dál musíš jít.

Život není jen prosluněná pláň,
někdy kolem nás jak vichřice proletí,
že lásky musíme se vzdát, toť nejhorší je daň
a takhle to jde snad celá staletí.

Proto se raduj z každého nového dne,
sice nevíš, co ještě na jeho konci bude.
Ale stačit ti musí, že máš tady ještě mne
a krásná vzpomínka na mládí nám zbude.