Až jednou bíle prokvete ti vlas - jen odpusť, prosím, negalantní zmínku, čas bídák je a ukrutník je čas -, až budeš jednou státi na stupínku a dětem veršík číst, jejž napsal snad autor již mrtvý - kdysi jsi ho znala a chtěla jsi jej trochu milovat, ...
Tak často v podvečer sním v komnatě své sám O lásce, o níž vím, že nepřijde mi ani, Jež prudce schvátí mne, jíž navždy podléhám, Jež vichrem prožene se dnů mých zmlklou plání,
O lásce, jež rve tlum mých marných nadějí, Jak vichr větve rve, když v mrtv...
Když jsem sám, chci vám tolik říci --- a vždycky zmlknu před vámi. Váš němý pohled spalující mě vrhá v zmatek neznámý. Co dělat? Vím, že neomráčí vás hloupých řečí vodopád. Sám musel bych se tomu smát, kdyby to nebylo spíš k ...
Píši vám, Karino, a nevím, zda jste živa, zda nejste nyní tam, kde se už netoužívá, zda zatím neskončil váš nebezpečný věk. Jste mrtva? Poproste tedy svůj náhrobek, aby se nadlehčil. Poproste růže, paní, aby se zavřely. Poproste rozpadání, aby vám přeč...