Píšu svou báseň na tvou bělostnou šíji Když ji líbám je mi jako bych se po provaze procházel a čekám až se utrhne abych spadl dolů do tvého těla a myšlenky odváděl po tvých vlasech jinam ....
Ráno slyšela jsem první ptačí zpěv, kéž by se už s námi chtěla zima rozloučit, sbalit si sněhové peřiny, mlhu, plískanice a odejít. Sněženky, bledulky vytáhnem ze země a bude nám opět jarně, příjemně.
Ubývá míst kam chodívala pro vodu starodávná milá kde laně tišily žízeň kde žila rosnička a poutníci skláněli se nad hladinou aby se napili z dlaní Voda si na to vzpomíná voda je krásná voda má voda má rozpuštěné vlasy chraňte tu vodu n...
Krásný pár tu stojí v objetí, teď poslední pokyny jim hlavou proletí. Rozezní se první tóny, ztrácí se jim svět, už jsou jenom oni, hudba, tanec a led.
Není tu místo na chyby a ztráty, oba mají oblečeny krásné šaty. Žádný přešlap se nebude odpouště...