Až jednou - Jaroslav Seifert
Až jednou bíle prokvete ti vlas
- jen odpusť, prosím, negalantní zmínku,
čas bídák je a ukrutník je čas -,
až budeš jednou státi na stupínku
a dětem veršík číst, jejž napsal snad
autor již mrtvý - kdysi jsi ho znala
a chtěla jsi jej trochu milovat,
či jsi ho přec jen trochu milovala? -
vzpomeň si na mě! Já kdys zatoužil
tak se ti vepsat do tvých něžných skrání
tak hluboko, tak vroucně, ze všech sil,
že marně hledám slovo přirovnání.
Tak pevně, aby vrásku do čela
vzpomínka psala, jež se ve vzpomínkách tratí.
Abys v té chvíli slzu setřela
a knížka z rukou steskem vypadla ti.
PeopleSTAR (1 hodnocení)