Infekce - Václav Hrabě

(Sbírka Blues pro bláznivou holku)
Spadl jsem se skály porostlé arnikou
a teď tu ležím
hlavu v trávě
kůži mám plnou oděrek podlitin
suchého listí a tebe
Nejtěžší případ tetanu v dějinách lékařství
všechny kapacity světa nade mnou
pokývaly hlavami a odešly
Vrchní sestra přináší do pokoje
cigarety pomeranče a třináct
reprodukcí Boticelliho
Posilněte se
večer vás budou operovat
vezmou vám srdce
máte příliš velké srdce na to
abyste s ním mohl žít
Loupu pomeranč a vzpomínám na Prahu
rackové a čvachtavý sníh
pamatuješ?
Na sedmnáctého listopadu bylo slavnostní osvětlení
Moje postel smontovaná umně
z dobrých výroků a předsevzetí
moudrých dávno slavných lidí
se poznenáhlu proměňuje
v drkotavou tramvaj jedoucí na Spořilov
ANO
v ústech mám sucho
a tvé vlasy
Je to smutné a možná i směšné
ale zemřu jim asi pod nožem
protože jenom ty máš stejnou krev mé skupiny
musím jim říct kde tě najdou
Budu ležet mezi lesklými čerstvě vyvařenými nástroji
a ani nemusíš se na mne dívat
vím že mě nemáš ráda
ale já tě mám hluboko pod kůží
rozpuštěnou
v bacily tetanu
kouřem
a vůní arniky
a starými šlágry
které už nikdo nepamatuje