Cítím k srdci Tvému lásku

Kolem potůčku,
k srdci Tvému, dělám, krůček po krůčku,
kolem rozkvetlých pomněnek,
srdce mé,duše má, k srdci Tvému, je plná krásných myšlenek.


Myšlenky, v srdci mém, v duši mé, se ukrývají,
stébla smutku, pomalu, lehkým vánkem, peřinkou je přikrývají.
Myšlenky, k srdci Tvému, ještě ve mně nezakrývej,
smutek a bolest, v srdci mém, nikdy neodkrývej.


Myšlenky, v srdci mém, na Tebe,
vzhlížím na horu, vzhlížím na nebe,
má lásko, v srdci mém, jediná,
poslední hvězdička, na nebi nočním, ta už zhasíná.


Nastal kouzelný čas,
srdce mé, duše mou, pohladí slunce jas,
to ráno, už se probouzí,
paprsky své, po nebi celém, do jednoho roztrousí.


Měsíc, než za mraky odejde, tak zažene,
všechny hvězdičky, z nebe nočního, do postýlek, spát je vyžene.
Nechci, lásko má, o srdci Tvém, jen snít,
anděli můj strážný, prosím, prozraď mi, kam pro srdce, pro srdce své vysněné, kam mám jít?


Večer, až všechny hvězdičky, na noční nebe vyjdou,
naše srdce, naše duše, až příjde chvíle, snad se najdou.
Vstoupíš, princezničko má, do mých snů,
dotýkat bych se chtěl, dnem i nocí, lásko, Tvých rtů.


Tak rád, lásko má překrásná, se jich dotýkám,
s nedočkavostí, každou minutu, každou vteřinu, se potýkám.
Polibky Tvé, jak maliny, ty jsou sladké
a noci, na sny krásné, jsou tak krátké.


Snad jednou, až příjde chvíle, ta osudová chvíle, snad se Tebe dočkám,
tajemství své, v srdci mém, prozradím, jen bílým vločkám,
hvězdy budou, na obláčku černém, spát a slunce svítit,
konečně, lásko má, začínám, v srdci svém, Tebe cítit.