Jedno srdce - jedna láska

Venku se stmívá, brzy bude překrásná noc, překrásná noc plná vážných citů, vášnivé lásky, touhy, něhy a splněných přání, měsíček mezi bílými červánky vykukuje, na noční nebe pomalu vychází, rozhazuje kolem sebe plno zářivých hvězd, sluníčko je ospalé, pomalinku se připravuje, ke spánku za bílý červánek zapadá,
je překrásná noc, plná zářivých hvězdiček a plná krásných snů, překrásné verše, zamilované verše plná lásky a vášně, napsat mně napadá,
své lásce překrásné, princezničce mého srdce, kterou zbožňuji, ze srdce svého, z pravé lásky, dám jí najevo, jak moc jí miluji.



Venku je bezvětří, fouká jen lehký vánek, nechám se na něm, k srdci Tvému, k duši Tvé, vášní a touhou, k Tobě unášet,
svou vášnivou lásku, své vážné city a mé křehké srdce k Tobě, po něžném obláčku, nechám k srdci Tvému přinášet.
Vášnivé polibky z rtu mého k Tobě letí,
na modrém červánku, na rty Tvé, zlehounka sletí.



Venku klidná, zářivá a ničím nerušená noc převládá, noc plná splněných i nesplněných snů, hvězdy na nebi v plné síle září, skřivánci na větvích stromů noční ukolébavku plnou lásky a vášně překrásně zpívají, je zima a chlad,
příjde konečně ten okamžik, na který dlouho čekám, věřím v tom, no snad.
Věřím, že správný čas brzy nadejde,
dovnitř, do křehkého srdce, lásky mé překrásné, srdce mé, na dlouhou cestu, brzy odejde.



Srdce mé, touhou, vášnivou láskou a něhou, se chvěje,
zahodit všechno za hlavu, všechny starosti a nebýt jen v životě láskou zklamaný, tóny zamilované si pěje.



Bylo mně dvacet osm let
a díky Tobě, lásko má překrásná, lásko mého srdce, prožíval jsem svůj překrásný a zamilovaný svět.
Svět plných vážných citů, touhy, něhy a vášnivé lásky,
jsem konečně zamilovaný, do své překrásné princezny, do nádherné krásky.



Kdybych se narodil o deset let později,
bojovat o srdce Tvé, sluníčko mé překrásné, měl bych naději.
Byl, jsem a navěky budu, do srdce Tvého zamilovaný kluk,
kterému bylo a je, kromě srdce Tvého fuk.



Srdce mé je konečně zamilované, vášnivě a hluboce, smutek rychle tál,
že nepřijde ta krásná chvíle, na kterou dlouho čekám, toho jsem se bál,
ale nakonec, věřím tomu, vše dobře dopadne,
bolest a smutek, ze srdce mého, už nebude, navěky propadne.



Čas vážných citů, vášnivé lásky a touhy, konečně bych uvítal,
překrásnou princezničku, princezničku mého srdce, objetím a vášnivým polibkem, rád bych přivítal.
Sbalím si jen pár věcí, za Tebou, do srdce Tvého, lásko má vysněná půjdu,
cesta je daleká, ničeho se nebojím, však já jí újdu.



Má vysněná, půvabná, šarmantní a překrásná má láska v Prešově bydlela,
na mě, na svého romantika, na svého prince, často myslela.
Mé tajemství, v srdci mém, hned věděla,
něžně jsem jí ho pošeptal, s láskou, když vedle mě seděla.



Jenže jsem byl a pořád jsem stále ten zamilovaný kluk,
kterému bylo a je, kromě srdce Tvého fuk.
Krajinou plnou vášnivé lásky a touhy, na procházce, za ruku bych Tě vedl,
v přírodě, do trávy, lásko má překrásná, s Tebou rád si sedl.



Skončila zima, byl krásný jarní den,
své city, lásko má vysněná, říkal Ti jen
a své tajemství, v srdci mém, říkal Ti něžným hlasem,
pravá láska do srdce příjde, s nějakým časem.



Na větev opuštěného stromu přiletěl skřivan, začal zpívat své trylky, své zamilované trylky
a já prožíval, s Tebou, nejkrásnější chvilky,
z velké dálky, z malé dědiny, bílý mráček vane,
mou vášnivou lásku, mé city a touhu, do srdce Tvého, pomalinku přivane.



Mně bylo dvacet osm let a Tobě třicet sedm teprve,
do takové půvabné, šarmantní, okouzlující a překrásné krásky, byl jsem zamilovaný poprvé.
Netušil jsem, jaká chvíle právě příjde,
že Tebe, princezničko má překrásná, konečně uvidím, věřím, že to výjde.



Venku bylo krásně, nebe bez mráčku, bezvětří a slunečno, počasí mi přálo,
vášnivou láskou, touhou a city, srdce mé, slunce hřálo,
hřálo velmi silně,
své vážné city Ti dávám najevo pilně.



Chtěl bych být vedle Tebe a něžně Tě hladit po tváři,
vidět ten pohled, jak spokojeně usínáš, jak se ráno probouzíš, když Ti oči zazáří,
chtěl bych něco více,
dát Ti vášnivý polibek na Tvé líce.



Přál bych si, lásko má překrásná, ležet vedle Tebe,
abych mohl, srdce Tvé a duši Tvou, vášnivou láskou zahřát, když Tě v nich zebe,
nebo s Tebou pozorovat noční nebe,
zjišťovat kde začíná, kde končí a kam vede.



Vidět Tě usínat, je přání mé,
hlídat Tě, až budeš spokojeně usínat, hlídat Tě před vším zlým
a poslouchat, jak tluče srdce Tvé,
jak drží notu s tím mým.



Přikrýt Tě peřinkou, o tom sním,
své vážné city, vášnivou lásku, touhu a něhu k Tobě, dát Ti najevo, lásko má, smím?
Jsi šarmantní, půvabná, okouzlující a překrásná princezna s křehkým srdcem, to už dávno vím,
věřím, že příjde ta chvíle, konečně Tě uvidím, snad sním.



Stačí mi vedle Tebe jenom ležet,
nechám poklidně čas, čas lásky, touhy a vášně běžet,
nemusím vůbec spát,
protože Ti chci vášnivou lásku, vážné city, něhu a touhu, do srdce Tvého dát.



Přeji Ti dobrou noc a sladké snění,
tak půvabná, šarmantní a překrásná, žádná jiná není,
jen s Tebou, má lásko, se můj život k lepšímu mění,
celý jeho scénář, celé jeho znění.



Jsi úžasná, dokonalá a překrásná, lepší než jakýkoliv sen,
chtěl bych být s Tebou, po Tvém boku, každým dnem,
jsem na Tobě velmi závislý, Tvůj mužíček,
MILUJI TĚ ze srdce svého, Tvůj Mišíček!



Krásné a ničím nerušené sladké sny, ty mé dokonalé zlato,
jsem smutný, když nejsem s Tebou, cokoliv bych dal za to!