PODZIMNÍ MELANCHOLIE

Dávno už se zatáhlo a
nebesa poteměla hrůzou.
Ve slepé víře,
tvých listů spadaných
Světlo tvý, mi schází!
Uvnitř duší, srdce hladoví
...třesou se milovaní, jako neznámý.
V momentech pravd
Bez vůle, jak bez vinny,
jako můra bez světla.
A krvácející rám,
byl odrazem nevnímajících
...napětí v nás!
Je nábojem strastí,
cestou křižujíc,
pár slz padlých
...listů v dáli...
Slíbila stráž, andělů zrádných
...když občas se bála, prostá cesta vpřed.
Zazněl i polibek slovy (i love you)
Bez vůle, jak bez vinny,
jako můra bez světla.
A krvácející rám,
byl odrazem nevnímajících
...napětí v nás!
Je nábojem strastí,
cestou křižujíc,
pár slz padlých
...listů v dáli...
Trápí, má duše se trápí
...když noc, nedá mi zapomenou.
A ty mi scházíš, když duše, ulehnou v dešti a slzy se ztrácí...
Mezi padlými listy, scházíš...
Jsi můrou bez světel, karmínem zbarvený rám...
Bez vůle, jak bez vinny,
jako můra bez světla.
A krvácející rám,
byl odrazem nevnímajících
...napětí v nás!
Je nábojem strastí,
cestou křižujíc,
pár slz padlých
...listů v dáli...