Travička vysoká nad kolena,
mezi ní rozkvétá nádherné kvítí.
Rosou tam brouzdá se Božena,
kopretiny jak malá sluníčka svítí.
Natrhala květů plný klín,
bělostný lístek po lístku trhá.
Proč na své duši mám splín,
stačí odpověď přímá i strohá.
Má mě, či nemá mě rád,
neozval se již delší čas.
Něžného okvětí snaží se ptát,
cožpak již nevěří v nás?
Děvče, měj strpení chviličku,
vždyť víš, těžké má to zemědělec.
Počkej, až poseká travičku,
najde si čas i na sladkou hubičku.
PeopleSTAR (1 hodnocení)