Zahradník, Hanička a jaro
Čas nikdy nečeká a plyne,
něco se zrodí a jiné hyne.
Co v přírodě zima nezničila,
jarem opět znovu ožívá.
Zahradník staré větve ořezává,
pod stromem suchých plná tráva.
Pilně je shrabuje Hanička,
probudila v listí sedmitečná sluníčka.
Na keřích kdoulí poupata již velká,
brzy je navštíví první jarní včelka.
Zítra je také den zahradník dí,
po tváři Haničku něžně hladí.
Travička shrabána a slunce zachází,
zahradník s Haničkou líbá se v mlází.
Pod krokusem schován zírá na ně kos,
studem mu zrudnul zvědavý nos.
PeopleSTAR (1 hodnocení)