Padá první sníh. Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší než smrt, než zaťaté zuby. Jen violy táhlý vzlyk a světlo křehčí než ten vzlyk. U teplých kamen zvoucích k snění, jen tak si povídají o bílé ovečce, co zabloudila.
Vítr fouká lesní strží semínko se neudrží z vysokého javoru už se vznáší nahoru ve vzduchu se třepetá nad hájem a poli letí jako raketa padá do údolí až se vítr utiší semínko se snese a přistane v zátiší přímo na pasece zavrtá se do...