Když mne z Tvých lehkých dotyků mrazí i hřeje Když každá myšlenka na Tebe mi srdce rozechvěje Pak k sousedům přes plůtek přelézám pro myrtu Jak rád bych, jen pokud smím, slíbal krev z Tvých rtů.
Moře - toť ubrus temný a každá vlna věčně neposedná na hřbetě bílou krajku má. A žlutý písek jemný stoupajíce jen tak ze dna jako zlatem mu boky spíná.
Verše prstem píšeš do písku, však jaká to marná snaha vždyť vlna, ruka moře nenechavá...