Na paměti té tkaniny kdo jsi že si svůj čas zavinil aby si přestal být najivní a stalo se ti zálibou dobré věci na oko hned zahlédnout jako bys slyšel že někdo ze dveří vyšel a ty si na to přišel že si ku prospěchu s tišen jako trýseň osudu...
Zkrápí déšť rozpálenou krajinu, kapka se houpe v pavoučí síti. Pavouk si myslel mám svačinu, voda se jako perla v krajce třpytí. Chudáček pavouček utřel nos, mouchu mu sezobl rorýs či kos.
Do květu růže včelka se schovala, by déšť křídla ji zcel...
Déšť za okny mlýnice. Hejna koček na bachratých pytlech, také kvočna kvokající jen tak, ze zvyku. Zamoučená denice opřela hlavu o sloup deště, když v chlévě jasně zamečelo kůzle, jistě bělostné a lesklé nevinností. Potom se protrhly mraky....
Je to tak snadný stát se zklamaný a tvé pocity záhadný jsou pro tvé přežití zásadní tak ať už tě chce kdokoliv zastavit dělá to moc nápadně a tvá jiskra zápalná je do tvého těla vepsaná jako ruka trestaná že si mě milovat přestala a já o ro...
Podivné to přání ale kdo se sám před sebou sklání chrání vlastnictví své aby záhy viděl ten kopec snahy co mu patří a je to pocit zvláštní stačí se jen začíst no v kartách žádné zmatky tak sem našel matky svým dětem a jdu zase sám světem...