Myslil jsem - už se umoudřilo vznětlivé, teskné srdce mé: a říkal jsem si --- to, co bylo, už nebude, už nebude!" Minuly radosti a žaly, odtáhly lehkonohé sny ... A teď, teď zas se rozehrály pod vládou krásy jako vždy.
Buď nejkrutější, bouři se a křič, jen nestůj tady se slzami němě, jako bys neměla už vůbec co mi říc, jako by pod tebou se probořila země a my dva mohli z myslí vymazat svou lásku, žízeň, radosti i hlad, jež zůstanou bez tvého odpuštění věčně jak tr...
Na pokání svého ortodoxního plánu pramen jistot zvadnul a já si do dna sáhnul musel jsem se nahnout abych z toho dokázal udělat řeku splavnou z mýtu náboj pevnost nýtu za zbroj kde zpravodaj a jeho čiré vize hledají způsob jak lépe d...
Jako mateří douška Je tahle cesta zkouška Kde nejde o to, kdo jaký bude mít polštář či kdo ti povlečení roztáh nebo jesli chceš počkat či čekáš na něčí rozkaz ono stejně vždycky nové lidi potkáš a přátel ubývá jen krajina se rozlehlá ...
Kdo má doma ještě veteš zde ji udá Básnictví bez veteše je nuda Co všecko pamatuje tento odpadkový koš a tento sous starší než tereziánský groš ve Francii dodnes platí Poezie toť etažér