Struny těch dní, co se sluní v dlaních tvých, když se učíš sám se sebou žít abys jednou mohl říct, že si vždy přišel dřív, bys vypozoroval v nich, kam mířit své sny a kde mírnit ty touhy, jež měníš v roli, snaži-vše, do hloubi své duše, ...
(O K. J. Erbenovi - Miletín) Než mráz mi všechna okna zasklí, než přijde zima, led a sníh, spravím si boty, už mi praskly a čouhají mi palce z nich. Jednou mi voda na vantroky odnesla potěh, knejp a floky. A řeknu vám, ta ševcovina protiví se mi,...
Na zádech i v bedrech, tvořím si přehled, kde se vždycky můžeš dozvědět o co se s tebou chci podělit. Spoj a vládni, tomu kdo dá ti uznání a vyhání tmu svící, když dohlíží, na to jak se učíš, by za tebe mluvyli zkutky, prolnulé úcty a vědom...
Zbarven z minulých zkratů, nalezl jsem, láhev plnou zvratů, k opojení mého zmaru abych po alkoholu nesahal a vše co chci dokázat-zvládal a spřádal vlákna můzy, z radosti k druhým a tím svou roli naplnit, až jsem jak na trní, když cítím co ...
Z dálky slyší tvůj nářek, jako zážeh motoru, co se odhodlal jít vstříc, do proudu, bez náboru a za svou svobodu, by na své cestě více duším pomohl, přestat žít pohromou a ohromit svou vůlí, každý klacek pod nohy zlomit a zdolat, každé...
V záplatě z plachty, své srdce jsem si zašil abychom k sobě cestu našli a já spatřil, pocity vlastní, na cizích rtech, skrze něž vibruje úsměv a v ústech svlažený klid, že někdo může v klidu říct, záleží mi na tobě a pojď ke mě blíž ať...