A tak jsem začala....

Možná to dřív byla láska jako zvon,
tu cestu beze mne, vybral si on,
trápila jsem se, byla jsem smutná,
radikální změna ta byla nutná.

A tak jsem začala jiný život žít,
teď se cítím líp, jsem už fit,
s úsměvem venku chodím,
překážky ke štěstí ty bořím.

Teď si šlapu cestu, vydávám se směrem,
začíná to už ráno a končí to večerem,
tak se snažím si splnit mé tajné sny,
ať veškerá slova můžu měnit v činy.

Přes překážky vysoko ke hvězdám,
pravé přátele na té cestě hledám,
falešný svině ať táhnou do ohrady,
nikdo nechce je, ani já tady.

Tak pojďte žít, žijte svoje sny,
když zvládnu to já, tak i ty,
nemusíš se bát, nejsi na to sám,
nejsi ten, co se před cílem vzdá.

Ať zlomila tě láska či jiná rána,
neměj obavy, otevřela se nová brána,
teď můžeš začít znovu s čistým štítem,
ber všechno pozitivně a s úsměvem.

Naštveš lidi, kteří tě nemaj rádi,
pak poznáš ty pravé kamarády,
když můžu být šťastná, tak každý,
sny nejsou jenom pro mladý.

Začni hned, zítra může být pozdě,
vyšlapej si cestu na skrytém mostě,
potom vyjdi ven jako ta hvězda,
ty, kteří ti neveřili vřele pozdrav.

Držím palce, samotný nejsi nikdy,
neříkej si, co kdyby náhodou kdyby,
tohle jsou ty největší chyby,
jdi si za tím a splň si sliby!