Nostalgická

Když jsem byl dítě,
hledal jsem štěstí lístek
a volal sestřenko chytím tě,
našel jsem čtyřlístek.

Bylo to dávno,
kdy jsem ještě brečel,
nepoznal vosy od včel,
pozoroval kosy
a mrkví sněhulákům dělal nosy.

Držel za ruku babičku,
a chtěl od holky z 1.A
alespoň jednu hubičku,
takový jsem byl já.

Věřil jsem v Athénu,
čvachtal se v bazénu.
Se sítkou chodil na mloky,
však bylo to už před roky.

Chtěl bych se vrátit zpět,
kdy bylo mi jenom pět,
kdy jsem tě neznal
a lásku kamarádstvím nazval.

Věřil jsem v čápa,
netušíc, že za tím je táta.
Vždy když jsem usínal,
na předešlý den vzpomínal,
dřív plný radostí,
ale dnes starostí.

Čistil jsem studánku,
díval se na nebe
a nemyslel na Tebe.
Když padala hvězdička,
přál jsem si bratříčka,
však dnes chci Tebe.

Chtěl jsem mít poníka,
dnes třeba žolíka, abych měl kliku,a držel Tvou ruku.
Svět již není jako květ,
ale jak trnů pět
a v téhleté změti,
jde vše od desíti k pěti...