Pověst o lásce a krutosti

Od břehů arabských za křiku kormorána,
odplouvá koráb tureckého sultána.
Bohatého šejka v boji porazil,
zlato a drahé kameny na loď naložil.

Drahokam nejdražší v podpalubí vzlyká,
zhrzená arabská princezna Sulika.
Otce ji sultán krutě sťal,
milého sebou za otroka vzal.

Brzy si vezmu tě Suliko za ženu,
staneš se ozdobou mého harému.
Na vzdory osudu a všech nesnází,
dívka se s otrokem tajně schází.

Láska však za krátko prozrazena,
zuřivý sultán slitování nemá.
Milence dal zatlouct do sudů,
každého zvlášť hodit přes palubu.

Ve vlnách sudy, sultána krutost a kolem shon,
zřel všech moří vládce mocný Poseidón.
Pro sudy poslal houf delfínů,
milence odnesli zpět na pevninu.
Rozpoutal bouři o síle orkánu,
potopil koráb na dno oceánu.