Slavný zpěv o udatném rekovi, jenž hledal družku svého života

Nuže, naslouchejte, potomci budoucích věků, jakého hrdinu nosila země česká! Nebyl to dobyvatel hradů ani přemožitel draků, nýbrž muž, jenž statečně čelil největší zkoušce: nedělnímu odpoledni strávenému o samotě.
Mnohé boje podstoupil. Porazil účet za elektřinu, přežil návštěvu úřadu bez jediné ztráty na duchu a jednou dokonce sestavil skříň z obchodního domu, aniž by mu po dokončení zbylo více než pět šroubků.
Jeho jméno budilo úctu mezi přáteli a mírné pobavení mezi sousedy. Byl to muž pevného kroku, ač občas zakopl o vlastní tkaničku, neboť i největší rek zůstává člověkem.
Avšak běda! Přes všechna vítězství zůstával jeho stůl prostřen pro jediného, a dvě vstupenky do kina nosil marně jako relikvii nenaplněné naděje.
Proto zvolal hlasem, jenž otřásl konvicí na čaj:
„Kde jsi, paní budoucích dnů? Ty, jež se nezalekneš mé sbírky filmové, ani skutečnosti, že zpívám lépe v koupelně než na veřejnosti! Ty, která víš, že objednat pizzu jest někdy moudřejší než hrdinsky spálit večeři!“
Nechť ona oplývá humorem, neb bez humoru není manželství, nýbrž dlouhé správní řízení. Nechť miluje procházky, rozhovory a obyčejné radosti, ať už vede bitvu s plevelem na zahradě či s neúprosným heslem k domácí Wi-Fi.
Já pak, rek nezdolný, slibuji ochranu před pavouky přiměřené velikosti, věrnost pevnější než slevové body v oblíbeném obchodě a ochotu podělit se o poslední kus koláče, bude-li situace skutečně vážná.
Přijde-li tedy žena statečného srdce, nechť vyšle posla, dopis či zprávu elektronickou, a společně vykročíme vstříc největšímu dobrodružství, jaké kdy lidstvo poznalo:
společnému rozhodování, co bude dnes k večeři.
Tak končí zpěv o slavném hrdinovi, jenž nepřemohl sedmihlavou saň, avšak odvážil se učinit čin mnohem smělejší: podat světu svůj seznamovací inzerát.