Žloutne a červená plamínek času již, hluboké ozvěny na všechny struny hrají. Zrak dlouze vyhlíží do modra úsměvů. Tichý a sladký je smutek, když dny zrají.
Tichý a sladký, říkám si, tichý, sladký, tichý a sladký konec a oči zavřené....
Jak neslavil bych vesmír nad hlavou a jeho dálku nedohlednou, když bytím vším, vší existencí svou s ním souvisím a s ním jsem jedno, když všemi světy svítí v prachu cest a v kapce rosy odráží se. V něm na planetě jedné, hvězdě hvězd, svůj krátký lid...
Věci ve vteřině jinak, jak pochopit jejich význam, a nalézt pravý pocit, tak abych se nemusel bortit, ani v noci. Kroutím kroky do draka, jaká to podivná trasa, i přes to jásám. Jak zbarvit své pocity, abych z toho ještě víc pochytil, pro l...