Za moře jsi odešla, nejsi ani za horami, jen ta hrstka polní trávy, roste, roste mezi námi. Za ty hory ptáče letí, přes to moře vítr táhne, ale zde, tou hrstkou trávy, ruka ruky nedosáhne.
Na sto Jánků, si mír v srdci zamklo, jako zlato, co mezi sebou našli, když se jeden z druhým bratřil a snáší všechny lány, porce a klamy, co je potřeba ustát aby společný zájem vzrůstal a oni mohli, svou jednotou pořád silný zůstat, jak...
Čelisti našich ztrát, otevírají zrak, jak každého lháře, po čase rozpoznat a pro srovnání odolat, problémům co by chtěli abych postrádal, nebo se nechal smutkem ovládat. Když se život rozkládá, jako zřícenina, na které se nekoná výstavba,...
Chaos a zmatky, kosti chrastí a vše tak zvláštní, že vůbec nevím kam patřím. Strach plné ruce, že srdce ještě tluče a ke své úctě, spatřil by někoho, kdo by mu vrátil na tvář úsměv, protože je mi úplně hnusně, s toho co dusí mě. Jako ož...
Šum má chlum, kde skrývá svůj trůn, navždycky zakrytý, před těmi co jsou krve žízní zaliti a pro bolest a paniku, tato síla zaniká. Však straní své sálání, pro ty co budou nadaný, ohradit tok proudu, by každý růst mohl a ne spohodl, jako...
Spatřil sebe v pasti, spřádal to co mu je vlastní a neotálí když ho volají bratři, co víru opírají, za obraz společných úspěchů. Rovně postaveni, by se každý rozhlédl, kdo komu co spolehl, by se dostal odpovědí, jak vše ve svůj prospěch promě...
V očích mi schází, polibek vlídných tváří, jež by mi pomohli zažít, to co mi schází abych pochopil, proč tak čas marním a že se furt cítím zraněný, zmatený a sám. Na bojišti plném úskalí, utratit poslední naději, by někdo bílou vlajku zahlé...