Můj milý Ježíšku, co si mám přát? Dokážeš stuhou radost omotat? Štěstí zabalit a pod stromek dát? Lásku, tu pravou, pro život, teď už napořád? Mám milý Ježíšku, mám jedno přání. Ať zhmotní se, co je virtuální!...
Těžká je vlastní vina živená temným splínem. Těžko se zapomíná. Utíkáš před svým stínem. Těžká je vlastní vina. Pravda? Kde je skrytá? Na dně v číši vína? Vyplouvá bol a špína. A duše znavená. Zbitá! Těžká je vlastní vina. Břímě, co s sebou...
Pod vahou negace klesám do hlubin. Nečekám ovace. Trn z trpkých ostružin zaryl se do duše. Ztrácím se. Propadám negaci a skepsi. Řečnickým záhadám. Ne díky. Já nechci vzdát se tak jednoduše.