Dostal jsem od života tvrdou ránu, musím udělat za vším tlustou čáru. Chtěl jsem si na život sáhnout, nemělo cenu to dál táhnout. Plno zklamání zažil jsem, ale půjdu si dál za svým snem. Je na čase začít novou etapu života, už nenechám ze sebe děl...
Procházím se noční tmou, musím se srovnat sám se sebou. Smířit se s tím, že zůstal jsem sám, a mám se tak, jak se mám. Je to pro mě těžké, zapomenout na ty časy hezké...
Vzkázala mě jedna mladá slečna, že by se mnou se seznámit chtěl rád, její ještě mladší kamarád. Nevím skutečně co vážně chtěl bys rád. Však těší mě, že chtěl si mě znát. Každý se snad někdy zasní, odpovím ti raději snad básní. Svou fotku z profil...
Není mi štěstí přáno, proč je to tak dáno? Já snažil se co se dalo, zřejmě to bylo málo.. Dala si mi jen falešné naděje, ani nevíš, co se teď se mnou děje.. Miliony myšlenek v hlavě, hrála sis se mnou hravě...
V paměti vzpomínky zůstaly, pamatuji si místo, kde jsme se poznali. Ty a já, já a ty, tvé krásné oči, tvé krásné rty. Dlaně spojily se v sebe, já věřil v lásku, věřil v tebe, byla jsi pro mě něco jako modré z nebe, daroval jsem ti lásku, daroval ti...