Není mi štěstí přáno, proč je to tak dáno? Já snažil se co se dalo, zřejmě to bylo málo.. Dala si mi jen falešné naděje, ani nevíš, co se teď se mnou děje.. Miliony myšlenek v hlavě, hrála sis se mnou hravě...
V paměti vzpomínky zůstaly, pamatuji si místo, kde jsme se poznali. Ty a já, já a ty, tvé krásné oči, tvé krásné rty. Dlaně spojily se v sebe, já věřil v lásku, věřil v tebe, byla jsi pro mě něco jako modré z nebe, daroval jsem ti lásku, daroval ti...
Něco ve mne praská, nešťastná je to láska. Už párkrát jsem se zmýlil, že je to ta pravá, ta co mi lásku dává. Můj život je jeden velký omyl, proč jsem se na tento svět dobil?
Neznám co je to štěstí, další nešťastná láska a já otvírám pěsti. Jdu pomalým krokem a přemýšlím nad životem. Nemám pro koho bych mohl žít... Má to cenu na tom světě ještě být?
Štěstí je jen mylná iluze, Mé srdce už mě bolí tuze. Nezvládám ten stres a smutek, Jen ležím a čekám na o smrti rozsudek. Nikdo v srdci svém už mne nechce mít, Ani se nedivím....kdo měl by mě chtít. Na venek zrůda, A vnitřek nikdo nechce. Život j...
Z hlavy my to nejde hladce, došla my snad inspirace. Myšlenky se hlavou honí, Utečou však rychle, jak stádo divokých koní. Kolem krouží motýl a právě jsem zahlídla, volně padat k zemi, jen jeho modrá křídla. Vždyť byl jeho život krátký tak a za ...