Bez tebe

Na poušti, já propadám se v písku,
jsem daleko ale přitom ti nablízku,
moje myšlenky jsou jenom tvoje,
dej mi za to, prosím svoje.

Kvůli slunci pálí mě celé tělo,
myslím na to, co se dělo,
pořád nevím důvod, chci ho znát,
ale nemůžu se tě pořád ptát.

Odpověď mi stejně žádnou nedáš,
možná proto, že sám žádnou nemáš,
ale stejně jsi něco musel v hlavě mít,
když děly se věci, které neměly se dít.

Nevadí mi, že tu nemám vodu ani jídlo,
hřeben, oblečení nebo mýdlo,
vadí mi, že tu nejsi se mnou ty,
proč, změnily se naše cesty.

Snažím se najít k tobě správný směr,
přesto, že v mém srdci je plno děr,
miluji tě pořád, možná ještě víc,
řeknu to klidně všem a z plných plic.

Myslela jsem, že půjde to lehce,
a že zvládnu to bez pláče,
nevěděla jsem, že jsi pro mě tolik,
v mém životě hraješ hlavní roli.