Chybíš

Všechno si vzal čas, nechal mi jen rány,
obloha modrá, všude okolo vrány,
miliony dveří, není cesta,
kamkoli vyjdu někdo mě ztrestá.

Nevím proč se tohle děje,
proč se smůla na mě směje,
štěstí je někde daleko,
jsem asi vážně pako.

Moje štěstí jsi byl ty,
splnil jsi mi všechny sny,
teď jsem ale zase sama,
můj život je jedno velké drama.

Všude herci, šaty a masky,
přes oči mají všichni pásky,
myslí si, že je mi dobře,
dávám nádech téhle hře.

Miluju tebe, miluju tě celého,
máš v sobě něco skvělého,
když tě obejmu, držím celý svět,
prosím dovol mi, říct ti těch pár.

Pár vět o tom, co pro mě znamenáš,
o tom, jak oči máš krásně zářívá,
jak tvůj úsměv laská mé oči,
počkej si, tímhle to nekončí.

Dotyk tvůj je pro mě jako med,
když cítím na sobě tvůj ret,
nemůžu uvěřit, že to není sen,
chci to cítit každý den.

Chybíš mi, tvoje povaha a ty,
naše společný plány a sny,
naše blbnutí a jiné věci,
víš, jak to bylo přeci.

Vrať se a už mě neopouštěj,
z rozmyslem pak všem odpouštěj,
věř mě a ne jiným lidem,
ať žít můžeme spolu a s klidem.