Den po dni.

Den po dni je blíže zkázy den;
kdy supi ohlodávat budou naše kosti;
ty mrchožrouti,co sní ten krásný sen;
že v parlamentu,nebudou jen pouhý hosti.

Den po dni stále jenom hubnem;
hladem nás asi chtějí pokosit,aby Česko bylo řidší;
Kalusek přec není barbarským to Hunem;
nač ničit ostři meče,takhle to je přece čistší.

Den po dni zkouší naší trpělivost věčnou;
ta však není bezbřehá,čím dál víc se cítím podveden;
tak kurva lidi,podte na ně,vezmeme to Ječnou;
pak druhou defenestraci,pomalu a řádně provedem.

Den po dni pohrávám si s myšlenkou;
že na Václávak,potřeba by bylo zase vtrhnout;
však necinkat už poloprázdnou klíčenkou;
ale revoluci provést a v krvi je pak zvrhnout.

Den po dni oblbujeme se sametovou revolucí;
tak to ovšem nefunguje,to je věkem prověřené;
režim změněn bez boje je jen pouhou deziluzí;
musí cítit bolest,pak vykonají,co jim bylo pověřené.