Proti Bohu

Nač je svinskej život na této Zemi,
vždyt mi pořád jenom bere,
at mé tělo klidně mučí bolestmi,
ale co je pro mne nejcenější,at mi prosím nebere.

Byl jsem chudý,byl jsem štastný,
pak přišla dřina,moc a prachy,
dostat se k blahobytu,bylo pracný,
proč ted o mé blízké musím se třást strachy.

Bohu nabídl jsem svoji duši,
a on platí za ni jenom trýzní,
ted dal ránu,po které,už slzy moje nevysuší,
milovat bych měl ted už všechny jenom s bázní?

Mé oči zaplavily velké smutku slzy,
stékají po tváři a slanou příchut dostává černá zem,
srdce puká,snad roztrhá se na kusy už brzy,
ach Bože,vrat ji,a místo ní si moje tělo vem.

Mám snad lano kolem větve uvázat si pevně,
pak kolem krku,zbytek práce nechat gravitaci?
Klidně at si duši vezme Satan,když nechceš ty ji zjevně,
nevyslovím více tvého jména,nebudu ti pro legraci.

Vzal jsi to co z mojí krve vzešlo,
já ti za to vezmu zem cos stvořil,
do pekla dostanu se,i kdyby to nešlo,
pak vrátím se jak Dˇábel,abych tvoje dílo zbořil.