Je mi těžko u srdce

Je mi těžko u srdce,
najít na to lék, není lehké přece.
Kdybych věděl, kde ho najít,
neváhal bych ani vteřinu, si pro něj hned zajít.


Bolí mě to stále více,
kéž bych mohl jednou políbit její červené líce,
té, kterou mi osud do srdce dal,
za ruku bych jí hned já vzal
a šli bychom spolu dlouhé míle,
přesto máme spolu nějaké cíle.


Bolí mě vidět, když se jen díváš,
jak se trápím, radost s toho míváš
a nechceš mi vůbec pomoci,
to trápení ve mně nějak rychle přemoci.


Model nejsem, ale hezký pro ní je málo,
bojovat o tvé srdce, velké úsilí mě to stálo,
kdybys to věděla,
tak bys z opačného pohledu na to hleděla.


Nemohu srdci Tvému poručit,
že mám dobré srdce, to mohu zaručit
a ujistit Tě, že mě můžeš věřit,
srdce Tvé do úschovy, můžeš mi svěřit.


Sakra proč, kdy to přejde?
Jinou mé srdce milovat nejde,
to se neříká lehko,
stále je mi u srdce mého těžko.


Trvá to už dlouho, víc jak rok,
udělat bych k tomu já chtěl rázný krok,
ale co? Jak to vše překonat?
Nějaký krok k tomu, musím já vykonat.


Je mi těžko u srdce,
kdy to vše skončí? To kdybych věděl přece,
kéž by ten čas nadešel,
rád bych s toho trápení navždy odešel.


Z tvého života dobrovolně odejdu,
snad pokračujícímu trápení, tím já předejdu.
Je mi u srdce stále těžko,
bude vše dobré, neříká se lehko.