Kdopak jsi člověče, kdopak jen jsi,
rodíš se, stárneš a dítě vychováš si
Mnohých jest iluzí, ke kterým utíkáš,
jen abys nemyslil, na to, že umířáš
Je mi tě líto, proto tě miluji,
a z lásky té pár slov ti věnuji
Kdo tě tu zapomněl, v tom pustém Vesmíru,
byl bych mu připomněl, jak se ti stýská
v zoufalství nacházíš Boha či nevíru,
milejší stanou se, setkání blízká
však přítele máš, trpíte společně,
važ si ho, važ, nezemřeš zbytečně
"Petr Macháně"
rodíš se, stárneš a dítě vychováš si
Mnohých jest iluzí, ke kterým utíkáš,
jen abys nemyslil, na to, že umířáš
Je mi tě líto, proto tě miluji,
a z lásky té pár slov ti věnuji
Kdo tě tu zapomněl, v tom pustém Vesmíru,
byl bych mu připomněl, jak se ti stýská
v zoufalství nacházíš Boha či nevíru,
milejší stanou se, setkání blízká
však přítele máš, trpíte společně,
važ si ho, važ, nezemřeš zbytečně
"Petr Macháně"
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Pohádka o člověku
Napůl prázdný, napůl plný, člověk byl nespokojený A tak člověk tápal, hledal, a...
Děkuji
Jak moc jste pro mě důležití, vy všichni opravdoví Všichni vy, kdo máte v očích...
Napůl prázdný, napůl plný, člověk byl nespokojený A tak člověk tápal, hledal, a...
Děkuji
Jak moc jste pro mě důležití, vy všichni opravdoví Všichni vy, kdo máte v očích...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva