Stále se ptám sama sebe,
jak daleko je vlastně nebe...
Nebe mé i nebe tvé,
já čekám, až den uplyne.
Až skončí den a vyjde zas
ten měsíční svit, andělský jas.
Střídá se noc,
plyne den,
já skončit chci moc,
však je to jen sen.
Roztáhnu křídla a poletím pryč,
já nemám už víru, že zvládnu ten chtíč.
Trosky mé duše si létají světem,
nemohu chytit je pomalým letem.
Krása mé duše se ztratila v temnotě,
čistota její zůstala v prázdnotě.
Anděl ji chrání a pomáhá hledat,
nevidí tmu, jen mě a můj převrat.
PeopleSTAR (0 hodnocení)