Netvor

Přikrčená v koute sedím, držím se za kolena,
smířená s tím co teď přijde, vím co to pro mě znamená.
Přišel s domu a z očí šlehají Ti blesky,
tohle není vůbec dobrý, zase přijdou stezky..

Za vlasy mě zvedáš, křičíš a já se tolik bojím
první facku jak š tak š zvládám, druhou neustojím.
Při třetí ráně padám na zem, ty mě ale biješ dál
a já si všímám toho, kdo vedle Tebe stál.

Pane bože, holčičko, nedívej se na to
rychle uteč, jdi se schovat, nestojí to za to.
Jsem tak slabá já už dál prostě nemůžu
mám strach s toho, co Tě čeká, jak jen Ti teď pomůžu..

Čeho se bojím to se stalo všiml jsi s moji holčičky.
Blížíš se k ní tak děsivě a přišly první políčky !

Kde se vzala tu se vzala moje síla znovu vstát,
moji dceři neublížíš teď nemůžu to vzdát.
Sice těžko, ale ze dna vstávám , já Te před ním ochráním,
Hledám něco čím to skončím, něco čím ho omámím.

Láhev vína, co jsi přines teď rozbíjím mu o hlavu,.
Jeho tělo na zem padá, na zkrvavenou podlahu
Neplač dcerko moje, teď musíme rychle pryč jít,
žádný netvor a ani on, nebude Tě bít !

Z bytu hrůzy utekly jsme a na mě jdou mrákoty,
nikdo nikde, žádná pomoc jsme tu jenom já a Ty.
Na zem lehám jako z dálky slyším Tvůj nešťastný pláč
tak zoufalá jsem chci Ti pomoct, je to hrozný srdce rváč.


Do teď nevím jak jsi to dokázala, teprve dva roky Ti jsou,
záchranku jsi zavolala na nosítkách mě odnesou.
Nakládají do sanitky, díky Tobě žiji dál
jsi můj malý andělíček, který při mě stál.