...omyl...

Pohár trpělivosti u mě právě přetekl,
proto abych zůstala, nic hezkého jsi neřekl.
Říkáš, tak to ukončíme a sám jsi s sbalil věci,
to jak prej měl s mě rád, nejspíš byli kecy.

Po třech letech vztahu, nestojím Ti o to aby jsi o mě bojoval,
možná jsem byla jen chyba, které jsi brzy litoval.

Stírám slzy a slyším Tvůj ironický smích,
ani se neotočíš, když se ztrácíš ve dveřích.
Byla jsem jen záplata na Tvoji slabou chvíli,
na to už já více nemám, už mi docházejí síly.

Proč jen muselo to zajít tak daleko?
Ty se náramně bavíš a já jsem na měkko.
Tak se měj a klidně si svůj triumf slav
všech našich vzpomínek se rychle zbav.

Já chci na čas s Tebou rychle zapomenout
a ani ve snu si Tvou studenou náruč nechci připomenout.
Jednou třeba bude mi bez Tebe líp,
snad se příště ponaučím, ze svých vlastních chyb..