Etři slzu ze své tváře,
nenechej jí dál téct
jasná byla vaše záře,
ale mohli jste se splést .
Hoří hvězdy, padají na zem,
kdo koho teď proklíná?
z každodenních slov teď rázem
plamen lásky zhasíná.
Už jen temno,
žádná jiskra,
nikde žádná neděje,
možná jen vzpomínka krátká
u srdce je zahřeje.
Pak už zase slza horká,
ztéká dolů do klína
to proto, že jedna holka,
nerada jen vzpomíná
A tak končí příběh krátký,
přitom krásný, silný byl.
o tom jak polibek sladký
čas na chvíli zastavil.
PeopleSTAR (0 hodnocení)