V malé dřevěné hospůdce
Sedí chlápek s kytarou na schůzce
S cigaretou a sklenkou rumu
Poslední píseň a jde tiše domů
Tanec s prsty začíná a končí
S prázdnou strunou, s nocí loučí
Ukládal svůj nástroj do futrálu
Přišel malý kluk z vyhaslýho sálu
Začal se otázku za otázkou ptát
Proč musí ta struna tak prázdně hrát
Ten starý pán se do očí podívá
Posadí se a pomalu povídá:
Víš, už nejsem dávno nejmladší
Důchod a těch pár mincí mi vystačí
Život už mám dávno za sebou
Strhanej falešnou láskou a lží posedlou
Hrát, já chtěl jen pro radost
Než řekl jsem a dost!
Každý večer jiní lidé, jiná místa
Zábava zdála se být jistá
Ale jednoho dne se všechno změnilo
To dobrý se v lidstvu spálilo
A tak byl čas se rozhodovat
Kolem sebe život pozorovat
Hrál jsem na oslavách, kde se pár lidí bavilo
Pomluvy za zády, hádkou to skončilo
Na svatbách, kde se láska a štěstí rodí
Ale každý rychle zapomíná, jeden druhému škodí
Na plesech, kam se chodí lidé smát
Alkohol, drogy a každý chtěl se rvát
Často jsem na ty chvíle vzpomínal
Jak každý na vavřínech usínal
Nemohl jsem proto z lásky hrát
Unavený, ale nešlo spát
Koukali na mě jako na blázna
Já neměl srdce a duši směrem do prázdna
Chlapče, nemusíš se toho bát
Někdo se toho musel vzdát
Vidět celej falešnej sál
V slzách, tenkrát se smál
S prázdnou strunou vždycky na konci
Abych varoval, že mezi náma jsou pitomci
Chlapec se zamyslel a podal jsi s ním ruku
Chlápek už hrál jen půl roku
Ze slávy, až na samotné dno, všechno vzdal
On chtěl, ale málokdo ze lží vstal
Příběh končí, když struna praskla
Nový den, nový sen a světla naděje zhasla
PeopleSTAR (2 hodnocení)