Měla jsi ve vlasech rudou růži,
když poprvé jsem tě spatřil,
patřila jsi tenkrát jinému muži,
ale můj zamilovaný pohled - tobě patřil.
Tenkrát jsi mi růži dala,
proč jsi to udělala - nevím.
Tak veškerý klid jsi mi vzala,
ještě dnes se tomu divím.
Plynuly dny, měsíce, roky
a já tě dlouho neviděl,
před očima stále tvoje boky,
jen tomu tvému, tiše záviděl.
Až po dlouhých a dlouhých letech,
znovu jsem tě potkal,
snad ses toulala v dalekých světech,
zrak můj - s tvým se setkal.
A najednou jsem byl zase zamilovaný,
stejně jako kdysi před léty,
ale pole bylo podminovaný
a mě naděje navždy ulétly.
PeopleSTAR (4 hodnocení)