Když ti slzy tečou

Když ti slzy tečou,
když tě bolí duše,
všechny momenty se vlečou,
a život chutná suše.

Když nevíš kudy kam,
když ztratila jsi cestu,
tenhle pocit dobře znám,
nasaď si reflexní vestu.

Nasaď si jí ať jsi vidět,
ať neztratíš barvu,
krutý je tenhle svět,
ale nepřestávej bojovat za pravdu.

Pokus se usmát,
pokus se dohromady dát,
neskrývej tu bolest, jinak tě zničí časem,
řekni všechno na rovinu klidně roztřeseným hlasem.

Nestyď se za své slzy, které rychle stékají,
po nich tě lepší časy čekají,
nezavírej se do sebe, ale mluv o svých problémech,
ať jednou neskončíš jako nářky ve zdech.

Ve zdech tvrdých,
ve zdech co nic necítí,
podej ruku nadcházejícímu štěstí, ať ti cestu rozsvítí,
ať pomůže ti z časů zlých.

Když má potřebu křičet, udělej to,
musíš ze sebe dostat to zlo,
to zlo které tě trápí,
ten smutek co ti mysl hatí

Věř mi, když říkám bude líp,
věř, že začneš znovu snít,
že zase budeš bojovat o své štěstí a místo na světě,
že budeš pokračovat v životní štafetě.

Jednou setřeš slzy z tváře,
jednou až do tvého života vstoupí záře,
jednou tě opustí žal,
který ti v cestě stál,
jednou prostě půjdeš dál.