PŮLNOČNÍ

Třicet minut před půlnocí
Šel jsem cestou, kde kostel u zámku stojí
Byl jsem jako rybou v Labi ploucí
Lidé už tady zpívají a na tu chvíli čekají

Stál jsem na vyhlídce u zábradlí
Díval jsem se směrem do dálky
S pocitem jako anděl padlý
Který jde zítra do války

Došel jsem na místo, kde nás láska hřála
Sledoval noční nebe, okolní svět v dáli
Vzpomínal, jak si vedle mě seděla, vedle mě stála
Tenkrát, v očích slzy i radostí jsme se smáli

Začaly odbíjet zvony, celá věž hrát
Svůj pohled vysoko na hodiny dám
Vítr foukal, měsíc svítil, já říkal mám tě rád
Do kostela jsem nešel, chtěl jsem být sám

Měl jsem ten divný pocit, bolelo mě břicho
Nademnou se hýbaly koruny stromů
Zvony přestaly bít a bylo ticho
Dal jsem si kapuci na hlavu a šel pomalu domů