Ježčí příběh

Povím vám teď příběh krátký, nejsou to sny ani pohádky.
Na dvoře v trávě našla jsem čtyři malé ježky.
Bylo na nich vidět, že život mají těžký.
Přišli k nám z rána, vždyť právě jim zahynula máma.
Mají velký hlad, nemá se kdo postarat.
Napijí se z misky mlíčka, to u dveří měla kočička.
Krmíme je každý den, chytám jim i mouchy za oknem.
Jsou zvířátka to němá, však dupou a funí, já dala jim i jména.
Na schodu do sklepa na másle od zoubků rýžka,
že by k nám vloudila se myška?
Každý se zasměje, chytli jsme pravého zloděje.
Ježečku Pícháčku copak to žlutého máš na svém čumáčku?
Babička v kamnech zatopila, na plotně vaří se omáčka.
Do ohně málem přiložila, jak uhlí černého Uhláčka.
Černoušek barvu má šedou, jako mrak při dešti.
O listí z břízy bodlinky své leští.
Běžím v trávě ranní rosou.
Na Ivánka stoupnu nohou bosou.
Ještě že spal mezi kameny,
jinak život jeho byl by zmařený.
Dodnes má úvaha je těžká,
jestli bolelo to víc mě, nebo ježka.