Psát Se Bude Dokud To Pude

Ahoj ahoj - hodiny či dne nevíme.
Nevíme ach nevíme, ať již kladivem mácháme
či pluhem plužíme:
smrti té se nebojíme.
A tak.
Radostně a smysluplně žijme a života si užijme -
my co úspěšně se narodili -
a doposud nezemřeli.

Někomu z vás se tomu snad ani věřit nechce,
jiný se možná potutelně chechce:
ne, nevypil jsem ani kapku -
to se přece nehodí, když má jeden
na kahánku.

Ano, to jsme kdysi napsali.
Ano ano, je to tak - je třeba však přidodat,
že tehdy jsme ještě pili!
Tak pili že až chlastali – a k básnictví výšinám
tenkrát se ještě nedostali.

Dnes je všechno jinak – a jak?
Již víme jak chceme naše básně členit!
Jsem nevýslovně rád
že vám dnes mohu představit
náš publikační jízdní řád.

Ne nemusíte se křenit, tohle je vášně míněno byť -
takto vám to povím:
sice vážně, vážně vážně!
Sice vážně, ale s nadhledem.
S nadhledem a humorem starce co to má za pár,
starce pohledem.

Pravidelně se budeme vracet
k té době kdy váš autor byl učiněný neřád.
Varujeme: možná se vám bude chtít zvracet -
nebude to napořád.

A co se dnešní doby týká?
To je jiná publikační politika.
To vás budeme tak trochu zlobit:
ty vzpomínky z nás již nikdo nevymaže,
však můžeme vám slíbit,
že humoru bude dost a dost,
byť dnešní doba nenabízí
jen radost.
Pochybnosti z vašich tváří zmizí
až se večtete.
Budou to příběhy typu
„co dům dal“.
No nic, popojedem dál.

Vlastně již nepopojedeme,
jeden citát uvedeme.
Jsme dnes nějak unaveni,
čert aby to stáří,
čert aby je vzal!

++++

„Věřím, že fantazie je silnější než vědění.
Že mýty mají větší moc než historie.
Že sny jsou mocnější než skutečnost.
Že naděje vždy zvítězí nad zkušeností.
Že smích je jediným lékem na zármutek.
A věřím, že láska je silnější než smrt“.
(Robert Fulghum).