ZASTAVENÍČKO V BESÍDCE

Byl zářivý letní den,
takový ten vycházkový.
Jeden do přírody jím tak veden,
rozbiv domácích prací okovy.

Pak sluneční lapaje paprsky,
či toulaje se po lesích.
A zapomenuv na návrat brzký,
i v doprovodu projevů psích.

Také po cestách parkových,
či na lavičce v besídce.
Pokud možností není takových,
třeba i v květinové zídce.

Sešli se dva v té besídce,
a potom jich bylo stále více.
Odpočinout si jen tak sice,
ale hned to bylo o politice.

Názorů však byli různých,
tak velmi zle se pohádali.
Z rodin bohatých i nuzných,
surrealismus á la Salvador Dalí.

A záhy již bylo po rekreaci,
neb nepřátelsky se rozešli.
Lidé, že to byli jací,
než do místa pokoje sem vešli?

Opět prázdno bylo pro jiné,
besedníky v besídce.
Různé dušičky ty nevinné,
někdy podezřelé i policejní hlídce.

Hlášení z místa:

Další obsazení pokojné,
důchodci a jen maminky kojné.
Klid a mír tu v míře hojné,
ideje pevnější, nerozpojné.