Křídla lásky

Venku se stmívá, brzy bude noc, krásná zářivá noc plná hvězd, slunce se pomalu připravuje, ke spánku za bílý obláček zapadá,
je krásná noc, plná zářivých hvězd, plná snů, krásné verše, zamilované verše, napsat mně napadá,
své vysněné, princezničce mé překrásné, kterou zbožňuji,
ze srdce svého, z pravé lásky, moc jí miluji.


Venku lehký vánek vane, nechám se, k srdci Tvému, vášní a touhou, k Tobě unášet,
svou lásku, vášnivou lásku, své city a touhu k Tobě, po něžném obláčku, nechám k srdci Tvému přinášet.
Vášnivé polibky k Tobě letí,
na modrém červánku, na rty Tvé, zlehounka sletí.


Má láska, touha a vášeň, k srdci Tvému začala,
tři roky, už to byli,
krásné vzpomínky, pevné pouto a vážné city k Tobě, v srdci mém, stále zbyli.
Jsem nejšťastnější, když Tebe, v srdci svém mám,
jen Tobě, srdce své, já dám.


Křídla lásky, pravé a vášnivé lásky, jsi mi dala,
všechen smutek, všechnu bolest, ze srdce mého, všechno jsi mi vzala.
Díky Tobě, lásko má překrásná, díky Tvému šarmu, všechno mám,
svobodu, lásku, vášeň a touhu k Tobě, mohu k nebesům letět,
ještě musím, pro Tebe, překrásná princezničko, dolů, na pevninu sletět.


V srdci mém, láska vášnivá, každou minutu, každou vteřinu, k Tobě, silně plápolá,
v duši mé, v srdci mém, má velkou sílu, sílu vášně a lásky, velký žár, k srdci Tvému, něco krásného vyvolá.
Něco krásného, co mám hluboko v sobě,
své city, které k Tobě chovám, povím jen Tobě.


Myslím na Tebe, lásko má překrásná, každou minutu, každou vteřinu, mám Tě v srdci svém,
buď sluníčko mé překrásné, prosím, konečně, po boku mém.
Srdci mému, duši mé, nedá se nijak poručit,
že se láska, vášeň a touha k Tobě, ze srdce mého vyprchá, to se nedá nikdy zaručit.
Věřím, že se to nikdy nestane,
všechen smutek, všechna bolest, v srdci mém, navěky přestane.


Rozmrazila jsi, svým šarmem, elegancí a půvabem, mé srdce,
které svíral, velkým smutkem a silnou bolestí, tuhý mráz
a postavila si mosty,
na místě, kde býval dříve strmá hráz.


Jsem velmi rád, ze srdce rád, že Tě v srdci mém mám,
jsi ta nejúžasnější, nejpůvabnější a nejkrásnější žena, kterou znám.
Jsem ten nejšťastnější, že k Tobě, sluníčko mé překrásné, pevné a citové pouto v sobě mám, musí to jít ze mě ven,
vše co díky Tobě prožívám, tu lásku a vášeň k Tobě, není to jen pouhý sen.


Jsem zamilovaný, vášnivě zamilovaný, Tvůj statečný Rómeo,
který se nikdy nevzdává, ničeho se nebojí a přes hory a moře, s kyticí růží a prstýnkem snubním, k srdci Tvému kráčí,
všechny své starosti, daleko, za sebou vláčí.


Miluji ten pocit, ten překrásný pocit, když jsem do Tebe, srdíčko mé krásné, vášnivě zamilovaný,
myslím jen na Tebe, v srdci mém, mám jen Tebe, ležím na modrém obláčku,
přece víš, jak moc Tě miluji, ty můj slaďoučky koláčku,
mám chuť, z obláčku modrého seskočit a běžet, pro srdce Tvé, tu dlouhou míli,
počkej, lásko, na mně,jsem u Tebe zachvíli.


Jsem smutný, očka má jsou uplakaná, chybí mi Tvá vůně,
také Ti chci říct, lásko má vysněná, že Tvé oči, jsou jako dvě hluboké tůně,
ve kterých bych se snadno já ztratil,
snad bych se jednou, bez jediné újmy, v pořádku vrátil.


Když se na mně, beruško má, jen malinko usměješ,
osudovou láskou a touhou k Tobě, srdce mé zahřeješ.
Mám pocit, že někam uletím,
ale bez Tebe, lásko má vysněná, nikam neletím.


Každý den, každou minutu, každou vteřinu, těším se zas,
snad konečně příjde okamžik a já budu po Tvém boku, nejraději bych zastavil čas
a nebo prodloužil den,
ale jak to mám udělat já jen?


Přestože jsem malinko zlobil,
dostal jsem ten nejúžasnější a nejkrásnější dárek na světě,
který bych pro nic za nic nevrátil,
ze srdce svého, z pravé lásky,
lásko Miluji Tě.


Už teď mi chybíš moc,
přeji Ti, lásko má překrásná, sladkou noc,
plnou něhy, touhy a vášnivé lásky, Tvůj mužíček,
chtěl by Tě líbat, něžně libat, na rty Tvé, Tvůj Mišíček!