NEJKRÁSNĚJŠÍ OČI

Celou noc jsem nad tvojí fotkou seděl
Nečetl mezi řádky, ale něco jsem věděl
Bylo to už dávno, stále se to semnou točí
Tenkrát jsem poznal dar a sílu tvých očí

Poprvé jsem se do nich zadíval
Ponořil se hluboko do dálky
Měsíc na nebi náhle ubýval
Dva modré krásné korálky

Viděl jsem v nich strach a starosti
Ale taky pocit štěstí a radosti
Byly tam stíny lásky ukryté
V slzách tam někde zalité

Šel z nich žár jako z krbových kamen
Světlo, život a jasný plamen
Dost zažily a hodně milovaly
Tohle všechno mi v noci žalovaly

Plné vášně, někdy sladce touží
Jako dvě hvězdy na cestu mi svítí
Já prošel suchem i velkou louží
Mají duši, mají srdce a něco cítí

Uronily slzy, které se vpily do polštáře
Víčka je však tiše zakryly
Davály mi úsměv na mé tváře
Potmě, zavřené a mě se tolik líbily