Pořád a stále Byla jsi láskou krále Když ráno oči otvírám Na tebe ihned vzpomínám Jak to všechno rychle uteklo Kolik v slzách vody proteklo
Za mnou už chodí jen stíny Odcházejí jako z komínů dýmy V očích stále touha hoří Kdy ta zeď mezi náma se zboří? Možná zítra, možná nikdy více Záříš jako plamen zlaté svíce
V hluboké noci den se loučí Zamáváš a ta chvíle skončí Vlasy ti v dálce, sem a tam, vlají Ledové rty v srdci tají Pořád a stále Jsi královna v prázdném sále