Toužím...

Až naše společná láska mi ukázala cestu,
v hádkách jsme občas potřebovali vestu,
překážky nám nedělaly žádný problém,
vždy jsme byli spolu ve zlém i dobrém.

Pak se ale objevila jiná dívka,
zavřel jsi naše společná dvířka,
už nebyla jsem tou jedinou,
obviňuji se nyní vinou.

Naše cesty se rozpojily v jedné chvíli,
sobě jsme se šíleně oddálili,
naše sny se rozplynuli v mžiku,
jsme sami v jednom okamžiku.

Když se vzbudím, hledám tě vedle sebe,
pak si uvědomím, že už spíš někde jinde,
že už nikdy nebudu usínat vedle tebe,
jenže tobě na tom už dávno nesejde.

Proplakané noci a srdce, které mne velmi bolí,
když tvůj krásný úsměv proběhne mnou myslí,
jsi jediný po kom toužím, chci být jen v tvém náručí,
co mé srdce znovu plně a jistě rozbuší.

Nikdy nebude to jako dřív, všechno se změnilo,
moje láska k tobě zůstala stejně a navždy zůstane,
tvé jméno se do mého srdce bohužel zarylo,
neovlivním to, co si mé srdce umane.