Žiju život jenom s bolestí,
stojím pořád nad propastí,
nikdo se mě nezeptá,
jak dlouho tam budu stát.
Kdo způsobuje tyhle bolesti,
komu dovoluji takové neřesti,
nikdo se mě nebude ptát,
proč se nikdy nezeptám.
Ta bolest nikdy jiná nebude,
je všude, kam se podívám,
mé srdce takřka ztuhne,
když tě v hlavě mám.
Při těch veršů se jen usmívám,
i když vím, že tě v hlavě mám,
být tam nesmíš, já tě tam nechci,
cítím se jako ve velké křeči.
Zoufalství mě pomalu dobíhá,
žal s bolestí ho tuze stíhá,
nikdo tu už se mnou není,
jsem tu jen já a moje snění.
PeopleSTAR (1 hodnocení)