
BÁSNIČKY pro vás a vaše blízké
Hodiny
Hle Hodiny, to božství děsné, nepohnuté,
prst k hrozbě pozvedá a Pamatuj! nám dí,
jak mrštné šípy v terč se zabodavše chví,
tak záhy naplní tvé srdce boly kruté.
Tu prchne pod obzor hned Rozkoš mlhavá
jak sylfa s jeviště, jež v kulisách ...
Nutí až k prasknutí,
utíkáš v hráz suti.
Uzříš snáz a vzkaž,
že unikáš snáz vzdutí
na doraz, v odvaz zas.
Na dotaz: pnutí krás,
žel u nich i odkaz.
Za jedním známým proktologem jménem Fred
přišel chlápek, co své skleněné oko sněd.
Lehnul si na stůl na břicho
a po chvíli Fred přerušil ticho:
Ten zadek na mě upírá dost studený pohled.
V přízemí činžovního domu
se každé ráno otevře okno
a z něho vyhlédne dívčí hlava.
Po chvíli zmizí a jen záclona
v okně rannímu vánku mává...
Jednoho dne si všimne,
že v protějším domě
děje se totéž.
Jen vykoukne jiná hlava.
Čí? Klučičí......
Ať temno světlu ustoupí
ta stará prosba stále tkví
jak zbytek rzi a jako v snách
na slunečních ach hodinách
Trubači troubili čepobití
v kasárnách za městem,
já se svoji milou ležel jsem
na bílé posteli ...
Na bílé posteli v pokoji
dnes už se nikdo milovat nebojí,
zatímco za oknem v černé ulici
krvácí
zamilovaní vojáci,
do srdce střelení polnici,...
Po vodě a po životě
v prostotě.
V hodnotě váhou,
v porotě tak drahou.
Duma
Buď moudrá, upokoj se, moje Bolesti.
Ty večer ždála jsi, hle, on se snáší již;
ve chmurné ovzduší se halí předměstí,
a jedněm nese mír a druhým bolů tíž.
Co smrtelníků dav se vrhá v neřesti,
pod důtky Rozkoše, krutého kata, slyš,
jdouc ...
Achich ouvej, už jsem stará, v posteli furt ležím,
oknem mi sem vítr fouká, chlupy se mi ježí.
Já bych hrozně ráda, byla ještě mladá,
děcka se mi smějou, že jsem Ježibába.
Chaloupku mám perníkovou, a to je vám svízel,
vítr foukne, perník lítá, kdo by ...
TOP autoři v sekci básničky
za poslední měsíc