Básničky
Něha se tiše probudí,
když ráno pohladím tvé tváře,
když ticho mezi námi ví,
že nemusí otevírat stránky snáře...
Touha jak plamen v srdci plane,
však nepálí, jen zahřeje...
je jako píseň, co ti zpívá,
že já - jsem tvá naděje...
A láska?
Ta nic...
když ráno pohladím tvé tváře,
když ticho mezi námi ví,
že nemusí otevírat stránky snáře...
Touha jak plamen v srdci plane,
však nepálí, jen zahřeje...
je jako píseň, co ti zpívá,
že já - jsem tvá naděje...
A láska?
Ta nic...
Pohledem do slunce
i oslněn prudce,
s ohledem na strůjce
donucen muset
přít se hned,
v té třicítce pět.
Náhle však, v zrání mrak
a hle, za ním pak liják.
Hromy, blesky, přízrak,
jak se lomí stesky.
i oslněn prudce,
s ohledem na strůjce
donucen muset
přít se hned,
v té třicítce pět.
Náhle však, v zrání mrak
a hle, za ním pak liják.
Hromy, blesky, přízrak,
jak se lomí stesky.
štíhlý jak váza pro jediné kvítko
flétnička hněvu verš a křehký je
a krása uvázne jak srnka za kopýtko
a sama o sebe se rozbije
flétnička hněvu verš a křehký je
a krása uvázne jak srnka za kopýtko
a sama o sebe se rozbije
Rozhovor
Jak nebe podzimní vás jasnou, růžnou zřím!
Však smutek v duši mou jak moře stoupá valné
a nechá v odlivu jen chmurným retům mým
vzpomínky hlodavé vždy hořké bláto kalné.
- Tvá ruka nadarmo se po mých ňadrech stáčí,
co hledá, družko má,...
Jak nebe podzimní vás jasnou, růžnou zřím!
Však smutek v duši mou jak moře stoupá valné
a nechá v odlivu jen chmurným retům mým
vzpomínky hlodavé vždy hořké bláto kalné.
- Tvá ruka nadarmo se po mých ňadrech stáčí,
co hledá, družko má,...
Co v očích, to na jazyku,
neochutnávám už ze zvyku
jedovaté jazyky,
zvlášť těch, co mají tiky.
neochutnávám už ze zvyku
jedovaté jazyky,
zvlášť těch, co mají tiky.
Tma i hudby libé tóny,
srdce bijí jako zvony.
Muška letí do stanu.
Kdepak ve tmě přistanu?
K vánku vine svoje křídla,
s obratností motovidla
do koláče žuchla lehce,
vzlétnout do tmy zpátky nechce.
srdce bijí jako zvony.
Muška letí do stanu.
Kdepak ve tmě přistanu?
K vánku vine svoje křídla,
s obratností motovidla
do koláče žuchla lehce,
vzlétnout do tmy zpátky nechce.
Maminko nejsi je to dávno
a my jsme malou chvíli zbyli
udělali jsme toho málo
a ani smrt jsme nezabili
a my jsme malou chvíli zbyli
udělali jsme toho málo
a ani smrt jsme nezabili
Rozezněla jsi ve mně zvony
tou nádhernou silnou lehkostí
kterou se dotýkáš mých snů
Tou nádhernou touhou po doteku ...
tou nádhernou silnou lehkostí
kterou se dotýkáš mých snů
Tou nádhernou touhou po doteku ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva