Básničky
Odejít od člověka, který vás miluje víc než svět,
je to nejhorší co můžeš udělat klidně hned.
Nevrátíte ten krok, ani nechcete snad,
udělal jsem to, cítím se jako podlý had.
Né jako člověk, jako nějaký odpad se zdám být,
o čem se mi asi bude zdát,...
je to nejhorší co můžeš udělat klidně hned.
Nevrátíte ten krok, ani nechcete snad,
udělal jsem to, cítím se jako podlý had.
Né jako člověk, jako nějaký odpad se zdám být,
o čem se mi asi bude zdát,...
Těžko najdeš pravé přátele
a když je najdeš,
pak je těžké je opustit.
Ale nikdy na ně nezapomeneš.
Pravé přátelství vydrží věky,
proto si jej vždycky važ!
Bez přátel by bylo smutno
a s nimi, je někdy až moc veselo.
Ale to tak přece má být...
a když je najdeš,
pak je těžké je opustit.
Ale nikdy na ně nezapomeneš.
Pravé přátelství vydrží věky,
proto si jej vždycky važ!
Bez přátel by bylo smutno
a s nimi, je někdy až moc veselo.
Ale to tak přece má být...
Zavřu oči a pak skočím,
říznu se žiletkou, ať už to skončím,
vypiji žíravinu, aby sežrala to, co mě uvnitř požírá,
bodnu se do srdce, stejně už umírá.
Slyším ten hlas v mé hlavě,
jak hlasitě tiká čas lidem, kteří jsou na dně,
spolykám prášky a bude...
říznu se žiletkou, ať už to skončím,
vypiji žíravinu, aby sežrala to, co mě uvnitř požírá,
bodnu se do srdce, stejně už umírá.
Slyším ten hlas v mé hlavě,
jak hlasitě tiká čas lidem, kteří jsou na dně,
spolykám prášky a bude...
V zátiší tiše pějí,
zraku nevěří, jak se mění,
spolu, dohromady se mu smějí.
Dopil právě svůj hrnek,
ještě se diví, že bylo plné,
namodralých trnek,
po kterých úsměv zvlhne.
Zraky času po hudbě pasou,
mají přízeń mou,
cítím jak se kaso...
zraku nevěří, jak se mění,
spolu, dohromady se mu smějí.
Dopil právě svůj hrnek,
ještě se diví, že bylo plné,
namodralých trnek,
po kterých úsměv zvlhne.
Zraky času po hudbě pasou,
mají přízeń mou,
cítím jak se kaso...
Kam plují oblaka,
kde končí jejich pouť?
Děti si na podzim pouští draka
a vítr, začíná pěkně dout.
Kam chodí slunce spát,
kdo češe jeho zlaté vlasy?
Za obzorem si chce postýlku stlát
a na dobrou noc, mávají mu klasy.
Kdo chodí touto cesto...
kde končí jejich pouť?
Děti si na podzim pouští draka
a vítr, začíná pěkně dout.
Kam chodí slunce spát,
kdo češe jeho zlaté vlasy?
Za obzorem si chce postýlku stlát
a na dobrou noc, mávají mu klasy.
Kdo chodí touto cesto...
Kazdy den je krasny,
kazdy den je jasny,
vsetko sa dari,
ak su na to dve ruky,
dve nohy co kracaju spolu,
dve srdcia co tlucu jednym rytmom,
zivot len vtedy moze byt dokonaly,
len vtedy ak su dvaja naozaj sami sebou milovany.
kazdy den je jasny,
vsetko sa dari,
ak su na to dve ruky,
dve nohy co kracaju spolu,
dve srdcia co tlucu jednym rytmom,
zivot len vtedy moze byt dokonaly,
len vtedy ak su dvaja naozaj sami sebou milovany.
Štěstí ti nespadne do klína,
nepadá ani jako déšť z nebe.
Proč člověk, jen smůlu proklíná,
ale vždyť mám přece, lásko tebe.
Až budou padat kapky štěstí,
budu je do soudku chytat.
Už nechci dostat zase pěstí
a každému do pytlíčku, budu štěstí syp...
nepadá ani jako déšť z nebe.
Proč člověk, jen smůlu proklíná,
ale vždyť mám přece, lásko tebe.
Až budou padat kapky štěstí,
budu je do soudku chytat.
Už nechci dostat zase pěstí
a každému do pytlíčku, budu štěstí syp...
Nevím, kde mi hlava stojí,
snad ji ještě na krku nosím.
Čekám, že se naše snahy spojí,
ale asi o pomoc, marně prosím.
Čím dál mám víc starostí,
ale ty snad nikdo nechce!
Co jsem poslala jenom žádostí,
ale rukou, mávne se tak lehce.
V nouz...
snad ji ještě na krku nosím.
Čekám, že se naše snahy spojí,
ale asi o pomoc, marně prosím.
Čím dál mám víc starostí,
ale ty snad nikdo nechce!
Co jsem poslala jenom žádostí,
ale rukou, mávne se tak lehce.
V nouz...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva