Básničky
Ty vzpomněls pěvců, horských velikánů,
zdaž prostý zpěv až k nim se může vznésti?
„náš malý žal a naše malé štěstí“
zda zaklepat jen můž na jejich bránu?
Ó věř, že tak! Viz bleskem rozoránu
tu jejich líc a slyš, zda nešelestí
v těch rýhách květný ...
zdaž prostý zpěv až k nim se může vznésti?
„náš malý žal a naše malé štěstí“
zda zaklepat jen můž na jejich bránu?
Ó věř, že tak! Viz bleskem rozoránu
tu jejich líc a slyš, zda nešelestí
v těch rýhách květný ...
Tady a na jaře
Tady a na jaře prázdnotou plují hvězdy;
tady a v zimě s ornamentem
svlečené počasí se vrhá z nebe.
A toto léto jarního ptáka pohřbí.
Symboly máme ze čtyř břehů a kolem nich
rok za rokem se stáčí.
Podzim nás učí třem ohňům ročn...
Tady a na jaře prázdnotou plují hvězdy;
tady a v zimě s ornamentem
svlečené počasí se vrhá z nebe.
A toto léto jarního ptáka pohřbí.
Symboly máme ze čtyř břehů a kolem nich
rok za rokem se stáčí.
Podzim nás učí třem ohňům ročn...
Šel jsem ráno do školy,
zapomněl jsem úkoly.
Dostal jsem hned otázku:
„Co bylo na provázku?”
Řekl jsem, že vůl,
asi mám jen mozku půl.
Byla to jen blbá husa,
do toho mě štípla vosa.
Dál jsme měli hudebku,
už mám z toho všeho depku.
Pak ...
zapomněl jsem úkoly.
Dostal jsem hned otázku:
„Co bylo na provázku?”
Řekl jsem, že vůl,
asi mám jen mozku půl.
Byla to jen blbá husa,
do toho mě štípla vosa.
Dál jsme měli hudebku,
už mám z toho všeho depku.
Pak ...
Sluníčko je na nebi,
ptáci krásně zpívají,
kytičky ještě spinkají,
brzo ukážou se,
zima nám brzy zamává,
s úsměvem ji odprovodíme,
zas se na teplo a krásu
přírody těšíme.
ptáci krásně zpívají,
kytičky ještě spinkají,
brzo ukážou se,
zima nám brzy zamává,
s úsměvem ji odprovodíme,
zas se na teplo a krásu
přírody těšíme.
Poezie je jazyk duše,
o jejím životě vypráví,
jaký je jen ona sama ví.
O tom co všechno už zažila,
a co ta duše ztratila.
Má v sobě hluboké rány,
co se stále nemohou zhojit
a že prý si peklem už musela projít.
Říká, že hledá každý důvod k živ...
o jejím životě vypráví,
jaký je jen ona sama ví.
O tom co všechno už zažila,
a co ta duše ztratila.
Má v sobě hluboké rány,
co se stále nemohou zhojit
a že prý si peklem už musela projít.
Říká, že hledá každý důvod k živ...
Let them rave —
Alfred Tennyson
Ta píseň Tvoje cinkla jako zvonek
kdes od kláštera v les do noční tiše,
když na mech gnóm vychází ze své skrýše
a měsíc plane v liliový stonek.
A vzduch je sytý vůní anemonek
a ptáče ve svém hnízdě jenom dýše....
Alfred Tennyson
Ta píseň Tvoje cinkla jako zvonek
kdes od kláštera v les do noční tiše,
když na mech gnóm vychází ze své skrýše
a měsíc plane v liliový stonek.
A vzduch je sytý vůní anemonek
a ptáče ve svém hnízdě jenom dýše....
Ten chléb, který lámu
Ten chléb, který lámu, byl kdysi ovsem,
toto víno na cizím keři
zaoblilo se do plodu.
Člověk ve dne, či vítr za noci,
zlomil jas v hroznu, skosil úrodu.
Kdysi v tom vínu letní krev
bušila v mém těle, jež přiodělo révu....
Ten chléb, který lámu, byl kdysi ovsem,
toto víno na cizím keři
zaoblilo se do plodu.
Člověk ve dne, či vítr za noci,
zlomil jas v hroznu, skosil úrodu.
Kdysi v tom vínu letní krev
bušila v mém těle, jež přiodělo révu....
Včera neděle byla,
včera byl hezký den,
včera hořela škola,
kdo mohl, hasil benzínem…
včera byl hezký den,
včera hořela škola,
kdo mohl, hasil benzínem…
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva